Dá se čeština testovat jinak než dosud?

3. 4. 2018
vývoj testu

Čeština patří k nejneoblíbenějším předmětům – podle dat z dotazníkového šetření Mapa školy vzrostla v letech 2012 až 2017 neoblíbenosti češtiny mezi 2. až 5. třídou téměř u poloviny dotázaných dětí.

Proč, když je to vlastně to nejpřirozenější, co mohou děti ovládat? Je to komunikační prostředek a dá se s ním zažít i legrace (vtipy, dvojsmysly, jazykové hříčky). Tak proč je stále na black listu? Je to dáno jak probíranou látkou v těchto ročnících, tak i metodikou, která chce po malých dětech v rozporu s vývojovou psychologií příliš abstraktní věci – posuďte sami témata jazykové výchovy:

 

2. třída: spodoba znělosti, slovní přízvuk, velká písmena, druhy vět

3. třída: hlavně gramatika v abstraktních pojmech (vyjmenovaná slova, slovní druhy, tvary slov, velká písmena)

4. třída: hlavně gramatika opět v abstraktních pojmech (vyjmenovaná slova, slovní druhy, stavba slova)

5. třída: zase gramatika a zase hodně abstraktní pojmy (stavba slova, slovní druhy, skladba)

 

Ptali jsme se dětí ve ScioŠkole, resp. chtěla jsem, aby mi řekly tři důvody, proč češtinu dělat, a tři proč ji nedělat. Tohle je shrnutí jejich odpovědí:

Proč ji dělat:

  1. Je to mateřský jazyk
  2. Měli bychom se umět vyjadřovat slovem i písmem
  3. Je bohatý, má spoustu možností, jak co říct (a je hodně knížek v češtině)

Proč ji nedělat:

  1. Není to světový jazyk, nikde se jím nemluví, důležitější je angličtina
  2. Stejně všechno opraví word (na to zazněl protiargument, že word všechno neopraví)
  3. Nebaví mě gramatika, proč se ji mám učit nazpaměť (třeba vyjmenovaná slova, slovní rozbor, slovní druhy)

 

Proč o tom píšu? Protože učitelé občas potřebují zjistit (ověřit), co děti skutečně zvládají, ale chtějí testovat hlavně „ty znalosti“. Takové testy ve Scio samozřejmě máme, ale chceme se posunout dál, protože jsme přesvědčeni, že pouze znalosti nestačí. Ani v češtině. Víme také, že jsou školy, kde učitelům ani dětem nestačí ověřit znalosti, že chtějí zjistit víc. Ale dá se vůbec čeština testovat jinak, tak, aby to navíc testované děti bavilo? Odpověď se nabízí: ano, dá. Takže jsme se rozhodli vyvinout takový měřicí nástroj -  testmetr, který:

  1. přesně měří,
  2. měří smysluplné věci, tedy spíš dovednosti než znalosti, spíš aplikaci než pojmy,
  3. dává nám učitelům, rodičům i žákům srozumitelnou informaci o tom, co měří,
  4. je uživatelsky příjemný (baví žáky) i svou formou, tedy typy úloh.

Jak tento jiný, moderní test z češtiny využít? Vidím dvě možnosti:

 → Učitelé vědí, že mají ve třídě děti na různé úrovni znalostí i dovedností, přesto chtějí tuto úroveň zjistit. Jak to ale zařídit, aby pro ty přemýšlivější děti nebyl klasický srovnávací test šedou nudou, ale výzvou? Mohou jim předložit jako alternativu moderní test.

→ Víme, že část učitelů už učí češtinu jinak, nezahlcuje děti zbytečně teorií, ale pojímá tento předmět prakticky a mezipředmětově. Tito učitelé nevidí smysl v testování pomocí tradičních znalostních úloh, moderně koncipovaný test jim může dát informaci o tom, jak jejich žáci přemýšlejí, jak jsou schopni aplikovat získané znalosti. Učitelé mohou v testových úlohách najít inspiraci pro vlastní výuku.

Hodně jsme o něm přemýšleli, protože vyvinout moderní test je časově a myšlenkově velmi náročný proces, trvající až jeden rok. Test má jasně danou specifikaci, tj. počet úloh, témata, obtížnost, řazení úloh. A právě jednotlivé úlohy rozhodují o smysluplnosti a modernosti testu. Pojďme si ukázat rozdíly.

Takové školní úlohy zvýhodňují ty děti, které se pouze naučí to, co po nich ve škole chtějí, a pak to jen mechanicky reprodukují. Jsou vytržené z reality (vytváří umělé situace, sdělení). Nedávají smysl pro život testovaného.

Jak se dá z tradiční školní úlohy vytvořit moderní a smysluplná úloha, jak má vypadat moderní měřicí nástroj? Má být takový, aby dával šance přemýšlivým a tvořivým dětem. Aby testoval dovednosti vyšších myšlenkových operací – syntézu, analýzu, aplikaci, zobecnění apod. Aby testoval osvojení klíčových dovedností – především komunikační, argumentační, porozumění textu, dovednosti vyhledat a třídit informace. Aby testoval pochopení, tvořivé využití znalosti. Smysluplný, vycházející z reálných situací (např. v češtině).

Mluvnice se dá testovat smysluplnějším způsobem

Místo následující úlohy vytržené z reality, kde se na umělé větě testuje spíš pozornost než znalost pravopisu … (tři tečky nejsou chyba, ale naznačují pokračování věty za úlohou)

Která z následujících možností je napsána pravopisně správně?

  1. V pokoji stál stůl se čtyřmi dřevěnými nohama.
  2. V pokoji stál stůl se čtyřma dřevěnýma nohama.
  3. V pokoji stál stůl se čtyřmi dřevěnými nohami.
  4. V pokoji stál stůl se čtyřma dřevěnýma nohami.

… se dá zjišťovat aplikace pravopisu na situaci, kterou mohou děti někdy zažít:

Tvůj kamarád je cizinec a chce napsat krátkou zprávu – pomoz mu ji opravit a označ mu v textu chyby:

Letos jsem se díval na Světově známý ciklistycký závod ve francii. Moc se my líbilo, jak závodníci šlapaly do kopců. O vítězy se rozhodlo v paříži.

Ve slohu se obvykle testuje znalost slohových útvarů

Typicky školní úloha vypadá takto - pod následujícím textem je zadání úlohy:

Liberecká zoologická zahrada je nejstarší zahradou původního Československa. Rozkládá se v klidné části Liberce na rozloze třinácti hektarů. K vidění je zde více jak 170 druhů zvířat. O celkovém počtu 955 kusů. Přes jednu třetinu z nich je zařazeno v různých evropských záchovných programech, které se snaží chránit druhy před ohrožením vyhubením.

Liberecká ZOO se pyšní největší chovnou skupinou šimpanzů v České republice. Tyto velice šikovné opice můžete spatřit za každého počasí v jejich venkovním výběhu, protože i přes zimu jsou pouštěni ven
.

 Kterým z následujících útvarů je uvedená ukázka?

  1. vyprávěním
  2. popisem
  3. referátem
  4. zprávou

Místo takové úlohy opět ověřující pouhou znalost terminologie se dá zjišťovat schopnost aplikovat dovednost v praktickém životě:

Píšeš do časopisu odborný článek o Křižíkově fontáně. Šéfredaktor ti ho vrátil s tím, že článek musíš zkrátit, aby měl potřebný počet znaků. Spočítal/a jsi, že musíš vypustit 1 větu /souvětí, abys rozsah dodržel/a. Která věta / souvětí to bude, aby v článku zůstaly podstatné informace o Křižíkově fontáně? Část textu, kterou vypustíš, označ.

Křížíkova fontána

Roku 1891 vznikla na nynějším Výstavišti v Praze nová fontána. Řešení jejího elektrického osvětlení se ujal významný český vynálezce František Křižík. Pro fontánu o velikosti 30 x 40 m tehdy použil 26 obloukových lamp. Novináři, kteří nadšeně popisovali celý průběh výstavy, líčili s nemenším nadšením Křižíkovy zářící vodotrysky jako skvělou hru světel, která každého večera lákala tisíce a tisíce lidí.

Za 2. světové války došlo k podmáčení a havárii stavby. Teprve 15. května 1991 zazářila fontána opět v plné kráse. Tento evropský unikát dnes řízený počítačovou technikou najdete i nyní na stejném místě.

V literární výchově nemusí jít o naučenou znalost pojmů

V literární výchově se často objevuje následující typ úlohy:

Která z následujících definic popisuje bajku?

  1. jde o text, v němž se zvířata/věci/rostliny chovají jako lidé, na konci je morální poučení
  2. jde o text, v němž vystupují pohádkové bytosti, a končí dobře
  3. jedná se o text, který popisuje události, jež se staly dávno
  4. jedná se o text, který přibližuje nějakou krajinu nebo zemi

Tady je původní školní úloha předělaná na moderní:

Žák dostane tento text:

Tučňák je nešťastný pták, má jedny jediné šaty a musí v nich všude, v divadle to ještě jde, horší je, když chce v létě na koupaliště. Marně prohlíží skříň už podvacáté, nemá tam nic, vůbec nic, žádné plavky ani krátké kalhoty, a tak co má dělat, jde a koupe se v tom, co má. A kdekdo se za ním ohlíží a říká, poslyšte, ten tučňák už opravdu neví, co by dělal, už jste někdy viděli, aby se někdo koupal ve smokingu? A tučňák je velmi nešťastný, jak ho má takové koupání bavit?

 Vyber z následujících textů ten, který má stejnou funkci a cíl jako úvodní text.

  1. Za starých časů byli v kuřimském zámku zazdíváni lidé. Dosud prý je v jeho komnatách za zdmi slyšet o půlnoci nářek a bědování nešťastníků. Při tom padají talíře a jiné nádobí z polic na zem.
  2. Kdysi dávno žili za smaragdovým mořem tři bratři. Otce ani matku už neměli, museli se starat sami o sebe. Obývali dům obklopený loukou a lesem a právě na tu louku vždy za úplňku přilétal čarokrásný pták. 
  3. Když chodila žirafa ještě do školy, mívala jedničku z počtů i ze čtení, ale z tělocviku měla pokaždé pětku, protože neuměla udělat kotrmelec, ať dělala, co dělala, kotrmelec udělat nemohla, byla z toho celá nešťastná, nevěděla, co má dělat s krkem.

A žák nemusí vědět, že se jedná o bajku, ale pozná na textu, že je o zvířatech, která mluví, chovají se jako lidé, a podle těchto znaků dokáže vybrat podobný text (C), který plní stejnou funkci – ukazuje znaky lidské společnosti na příkladech ze zvířecí říše.

Podobným způůžeme pracovat i při výuce. Žákům nedává smysl učit se zpaměárních útvarů. Je proto vhodné začít jinak: porovnávat různé texty, hledat společné znaky i rozdílné, přemýšlet, jakou funkci tyto texty mají. Je ověřeno, žěti „ohmatají“, na co samy přijdou, to si lépe zapamatují. A učitel na závěr může jen dodat, že tomuto typu textů se říká bajky nebo jen vyzve děti, aby to samy vyhledaly.

Test složený z takových úloh může přemýšlivějším dětem dávat smysl a současně je i bavit, učiteli poskytne nejen informaci, zda či nakolik jsou děti schopné využívat vyšší myšlenkové operace, ale zároveň může být inspirací v hodinách češtiny.

Podívejte se na Test češtiny jinak

Nebojte se zeptat

Rádi vám pomůžeme s výběrem vhodného projektu pro vaši školu, poradíme s administrací či vyřídíme objednávku.

telefon 234 705 055

Nevybrali jste?

Vyzkoušejte našeho on-line poradce, který vám usnadní výběr vhodného projektu na základě toho, co je pro vás a vaši školu důležité.

online poradce on-line poradce